A demonstration of what can be accomplished visually through CSS-based design. Select any style sheet from the list to load it into this page.

Download the sample html file and css file

DICK (28.6.1993- 13.12.2005)

ÚVOD

Basha a Dick

Dick byl zlatý anglický kokršpaněl bez průkazu původu, kterého jsme si přivezli od syna tátova bratrance (to je ten, který nám nejdřív dával králíky, aby nemusel být pes). Mohli jsme vybírat, protože dvě fenky měly štěňata zároveň (jedna pět a druhá dvě). V tu dobu jsem měla načtenou spoustu odborné literatury, takže jsem věděla, že si nevezmu nejmenší ani ustrašené štěně. Sáhla jsem po tom největším a nejtlustším, které převyšovalo všechna ostatní rezavá miminka. Výrazům jako dominantní a nadřazený jsem tehdy moc nerozuměla, a tak jsem to v knížkách přeskakovala. Domů jsme si přivezli Dicka.

Dick

ZKOUŠKY

Poslušnost - ZZO, ZOP

Agility - LA1, LA2

NEJ ÚSPĚCHY

1998 – 1. místo na mistrovství republiky družstev – agility, kategorie standard

1999 – 3. místo na Mistrovství republiky družstev- agility, kategorie standard

VÝCHOVA A VÝCVIK

Ouvej, ouvej, ouvej. Krásné kokří oči, lišácký výraz a hebounký kožíšek udělaly své. Pejsánek si nás rychle začal omotávat kolem packy. Mě moc nebral, protože jsem byla dítě, ale na druhou stranu, nikdo jiný z rodiny se mu moc nevěnoval. Já ani nechtěla, protože to byl MŮJ PES. A tak jsme spolu pár let bojovali o místo v křesle, na kterém Dick vůbec neměl co dělat, o ukradený krajíc chleba, o rukavici, která spadla z topení, ale občas třeba také o pouhé projití dveřmi, pokud za nimi pes něco žral. Do puberty to šlo, ale pak musela nastoupit výchova, a někdy byla docela tvrdá. Nakonec jsme se s Dickem domluvili. Já trošku dospěla, on mě vzal jako vůdce a život doma se celkově uklidnil. Dicka jsem začala cvičit hned od prvního dne, co se objevil doma. On mé nadšení tak zcela nesdílel, ale za kus piškotu se nikdy nenechal dlouho přemlouvat. Začali jsme s klasickou poslušností a když už nám to docela šlo, vyrazili jsme na cvičák. Basha a Dick Chodili jsme na poslušnost v Praze do Břevnova a bavilo nás to moc (teda asi hlavně mě). Pro Dikáčka bylo vždycky nejlepším povyražením, když jsem ho pustila na strništi a on mohl lovit myši a honit zajíce. To byl JEHO život a já to chápala. Pokud si totiž pořídíte loveckého psa, musíte předem počítat s velkou dávkou samostatnosti a paličatosti, které jsou přinejmenším všem správným kokrům, ale i ostatním loveckým psům vlastní. Ale já jsem se rozhodla, že Dick bude umět něco víc, a když jsem v roce 1996 objevila v Praze Jinonicích cvičák, kde se trénovaly agility, měla jsem jasno. Tohle musí MŮJ pes zvládnout !!! Zvládl, i když byl celou svou závodní kariéru značně limitován svou velikostí. Na kokra lehce nadměrnými rozměry, byl totiž Dick zařazen do kategorie standard a po rozdělení na tři velikostní kategorie opět do té nejvyšší – large.